Zajímavou výstavu je důležité i dobře propagovat, říká Anna Hamrlová

Vystudovala dějiny křesťanského umění na Univerzitě Karlově. Anna Hamrlová z pozice externí kurátorky už několik měsíců ovlivňuje chod Galerie M. „Baví mě v umění číst. Rozkrývat, co chtěl autor říci, s čím pracoval, co k tématu znal a v jaké pracuje kontinuitě dějin umění – tedy se zaběhlými motivy, symboly a uměleckými směry,“ svěřuje se maminka dvou malých dětí.

Pelhřimovskou galerii nejlépe charakterizuje písmeno M v názvu. Znamená z vašeho pohledu a prostoru pro realizaci malá a hezká nebo příliš malá?
Pro mě je určitě malá a hezká. Že je galerie malá, neznamená, že se v ní nedají pořádat hezké výstavy. Stačí se zpětně podívat na její program. V Galerii M vystavovala řada zajímavých autorů a věřím, že se mi na to povede navázat.

Jaké činnosti z pozice kurátorky pro Galerii M děláte?
Tou nejzásadnější je výběr autorů. Následně s nimi konzultuji náměty výstav a pomáhám s jejich realizací. Dalším mým úkolem je propagace jednotlivých akcí i Galerie M jako takové. To zahrnuje organizování komentovaných prohlídek a vernisáží.

Teď jste se toho dotkla. Galerie je úspěšná, pokud do ní chodí lidi. Jak toho dosáhnout?
Myslím, že v současné době je galerie málo vidět. Musíme ji více dostat do povědomí. Na jedné straně je důležité vytvářet zajímavý program, oslovovat kvalitní autory a vystavovat poutavá umělecká díla, ale s tím musí souviset i propagace. Věřím, že nám v tomto směru pomohou zmíněné komentované prohlídky a třeba akce pro školy.

Při propagaci činnosti jsou důležitá média. Plánujete v nich být aktivní?
Ráda bych i nadále využívala prostor, který Galerie M dostává v Pelhřimovských novinách. Myslím tím tištěnou i elektronickou verzi. Druhou cestou jsou sociální sítě. Tento informační kanál považuji v dnešní době za naprosto nezbytný. Je důležitý především pro oslovení mladých lidí.

Jako dítě jsem na výstavy chodil v rámci některých předmětů při vyučování ve škole. Je vaší snahou dostat do Galerie M i školy?
Prostor pro spolupráci tu vidím. Chystám se je oslovit, nabídnout jim komentované prohlídky. Nebráním se ale ani tomu reagovat na podněty ze strany škol a učitelů, ráda s nimi budu pracovat.

Vede cesta k vyšší návštěvnosti galerie přes výstavy místních autorů?
To bezpochyby. Navíc jsme městskou galerií a ta by měla Pelhřimov prezentovat. Prostor místním autorům tudíž budeme dávat i nadále a budeme rádi, když u nás budou chtít vystavovat. Program výstav ale nemůžeme založit jen na autorech z okolí. Je důležité otevřít sobě i návštěvníkům obzor a pořádat výstavy umělců z jiných lokalit.

Na seznamu výstav pro letošní rok vidím hned několik autorů z Pelhřimova a nejbližšího okolí.  Kdo podle vás může být největším lákadlem?
Každá výstava má své a je zajímavá pro jiný typ lidí. V první řadě bych ale zmínila Terezu Říčanovou. Jedná se o autorku jedinečných dětských knih, která za své práce už získala několik prestižních ocenění.

A na jaké další výstavy se vy osobně těšíte? Kdo je svou prací blízko vašemu vkusu?
Těším se na výstavu Jany Mikyskové, umělecké keramičky z Velkého Meziříčí. Její práce kombinují keramickou plastiku s malbou, řada děl je v zahraničních sbírkách. Jsem ráda i za to, že tu bude vystavovat umělecký kovář Tomáš Popela, umí nevšedně kombinovat kov a sklo. Třetím mým tipem je Bohumila Sarnová-Horková, výtvarnice a spisovatelka. Té se povedlo získat cenu od Unie českých spisovatelů.

Kamil Vaněk