Velbloud je spokojený, když pořádně mrzne, říká chovatelka

Tradice bude dodržena. Na nedělní akci Vánoce na radnici, která se uskuteční na Masarykově náměstí, velbloud chybět nebude. Stejně jako v minulých letech ho ze své farmy v Záhosticích u Chýnova přiveze Žaneta Krátošková. „Teď mám akcí hodně. V době adventu jsme každý víkend někde,“ svěřila se chovatelka několika zvířat, u níž se láska k hrbatým stvořením naplno rozhořela před lety při pobytu v Austrálii.

Říkáte, že teď máte hodně akcí. Jak velbloud cestování snáší?
Teď už dobře. Je za tím ale pár let výcviku. Důležité je ho mít dobře připraveného nejen na cestu, ale pak také dosáhnout toho, aby dobře vnímal lidi. Aby bylo bezpečné vzít ho někam, kde jich bude vysoký počet. Neustále se na tom ale musí pracovat. Je důležité mu pořád ukazovat nové věci, pracovat s ním a budovat si jeho důvěru. To je zásadní ve chvílích, kdy ho vezmete na místa, která jsou pro něj nová. Velbloud musí svému velbloudáři maximálně důvěřovat, musí mít pocit, že se v jeho přítomnosti nemá čeho bát.

Pelhřimovské náměstí bývá při adventních akcích hodně zaplněné. Nevadí mu to?
Počet lidí už nerozhoduje. Můj velbloud už byl na tolika akcích, že je na to zvyklý. Naopak bych řekla, že mu to vyhovuje. Že si kontakt s lidmi vysloveně užívá.

V minulosti se v Pelhřimově děti mohly i svézt. Proč už tu tato možnost není?
Na veřejných akcích už to neumožňuji. Pro velblouda vožení dětí není snadné a někdy jejich počet šel až do desítek. Nechtěla jsem ho přetěžovat. Pokud někdo vyloženě stojí o to, aby se na velbloudu svezl, jsem mu k dispozici na své farmě. Mám tam velbloudů víc, mohu je o zátěž podělit.

Slyšel jsem, že konec ježdění nastal ve chvíli, kdy byla velbloudovi diagnostikována artróza.
Velbloud, s nímž do Pelhřimova přijedu, opravdu artrózu má. To ale neznamená, že je nepohyblivý a že se musí zastavit. Jen si více hlídám, aby nebyl přetěžován. Vím o něm, že může za den nachodit tak deset kilometrů. Větší zátěž už by byla problém. Stejný problém by ale nastal, kdyby jen ležel.

Letos snad bude tepleji, ale loni bylo při pelhřimovské vánoční akci patnáct pod nulou. Nevadí velbloudovi mráz?
S mrazem si poradí dobře. Velbloud dvouhrbý pochází ze střední Asie, kde čelí i nižším teplotám. Výjimkou nejsou teploty čtyřicet stupňů pod nulou, přičemž v zemi původu velbloudi nemají ani přístřešky. Jsou za každého počasí venku. Je to velmi odolné stvoření. V našich podmínkách je máme až moc opečovávané, velbloud je spokojený teprve, když pořádně mrzne.

Váš velbloud je jednou z hlavních atrakcí akce Vánoce na radnici. Dá se čekat, že kolem něj bude neustále spousta lidí. Jak by se k němu měli chovat, aby mu to nevadilo?
Velbloud, kterého přivezu, je zvyklý na kontakt s lidmi. Je velmi tolerantní, vadí mu toho málo. Přesto bych doporučila přistupovat k němu od hlavy, aby o člověku věděl. Co se týká hlazení, tak nejlepší je po krku. Méně už to doporučuji po hlavě, přece jen toho hlazení za den je opravdu hodně. Snese to, ale není mu příjemné, když mu sto nebo dvě stě lidí sáhne na nos nebo čumák.

Přijdou určitě i ti, co si budou chtít udělat fotku. To nevadí?
Fotka nevadí, samozřejmě bez použití blesku. K tomu ale nebude důvod, za bílého dne jsou dobré podmínky pro focení. Jinak z veřejných akcí mám dobré zkušenosti. Návštěvníci se mě ptají, zda mohou fotit. S nikým neukázněným jsem se dosud nesetkala.

Kamil Vaněk