V Galerii M vystaví své práce hned trio autorek

Prosincová výstava v Galerii M představí tvorbu tří autorek z Vysočiny, které spojuje především Radost tvoření. Každá z nich se věnuje zcela jiné umělecké činnosti, těšit se můžete nejen na snovou malbu Jindřišky Komárkové, ale i na keramiku vytvářenou s láskou Gabriely Danielové a do detailu zpracované drátkování Lucie Hřebečské. Společně autorky nabídnou příjemně strávený čas, nabití tvůrčí energií a třeba i vánoční inspiraci.

Jindřiška Komárková má uměleckou činnost v krvi a kořeny v Pelhřimově, i když v současné době žije s rodinou v Žirovnici a největší radost jí dělají čtyři vnoučata. Její dědeček v Pelhřimově provozoval loutkové divadlo a vyráběl hračky, malbě se věnoval její otec. Ona sama si k tvoření našla cestu až později, o to více ji naplňuje. „Láska k malování byla u mě jako Šípková Růženka. Vzbudila to ve mně moje dcera, která vyhledávala různé kurzy malby a na jeden takový jsem s ní jela také já. Od té doby jsem zjistila, že jsem našla sama sebe.“

Nejvíce ji imponují přírodní motivy, které někdy umocňuje pulsující barevností, jindy sleduje v expresivní náladě skutečnou přírodu. Inspiraci čerpá ze svého pobytu na chatě, kde mimo jiné obdivuje vážky. „Je to pro mě velmi uklidňující chvíle, kdy můžu dělat, co mě baví a veškeré starosti plují kolem mě. Když tvořím, tak se nenechám rušit a mám barvy všude od hlavy až po paty,“ směje se malířka. Často jsou její díla pojata v dekorativním charakteru, jemně snoubících kompozici, barevnost a celkovou náladu obrazu. Skrze tyto vlastnosti se její malby mohou dostat až do snové či fantazijní polohy. „Miluji rozmanitost barev, hloubku obrazu, kterou s nimi lze vyčarovat, vrstvení,“ svěřuje se. „Chci, aby z mých obrázků vyzařovaly příjemné tóny barev a vzbuzovaly jenom krásné emoce,“ líčí své přání Jindřiška Komárková.

Lucie Hrebečská se na Vysočinu přistěhovala z Moravské Třebové. Tvoření ji bavilo od mala, ale k drátkování se dostala teprve nedávno. Věnuje se především výrobě osobitých broží. „Často se mi stane, že si v hlavě vytvořím nějaký outfit, který bych ráda vynesla, a s ním přijde konkrétní představa šperku, který by měl celek doplnit. Hlavně v začátcích mé tvorby tak hlavním popudem bylo s nadsázkou ‚samozásobování‘,“ vysvětluje, jak se k drátkování dostala. Její práce jsou zpracované do detailu a vyznačují se vtipem. „Tvořím převážně šperky z nerezového drátu doplněného minerály a skleněným rokajlem. Nejraději tvořím hravé, výrazné kousky pro ženy, které jsou také takové,“ shrnuje Lucie Hřebečská.

Gabriela Danielová z Batelova se shlédla v keramice, které se zájmem věnuje nejen ve svém volném čase. „Od malička jsem ráda tvořila, střihala, lepila…. A to mě provází celý život,“ popisuje svoji potřebu věnovat se umělecké tvorbě. A přesto, že jí radost v životě dělá především manžel a dcera, našla si čas i na studium arteterapie. Brzy poté přišla díky kamarádce zkušenost s hrnčířským kruhem a následně se jí splnil i velký sen – vlastní pec, se kterou jí pomohl otec. V současnosti vede výtvarné kroužky pro děti i dospělé. V její keramice najdete nejen anděly, kterým věnuje velkou část své práce, tak dekorativní talíře a jiné předměty. „Jsem ráda za to, co v životě přichází. Děkuji všem za vše dobré,“ uzavírá s vděčností a pokorou pozvání na výstavu Gabriela Danielová.

 Anna Hamrlová, Galerie M 

Zobrazit další fotografie (1)