U Stráže je dost místa pro všechny, tvrdí Zdeněk Paul

Kapr na vánoční stůl určitě patří. Do chuti masa se propisuje to, čím byl živený a z jakého rybníka pochází. Pokud je to rybník s písčitým dnem, o bahenní rybu se nejedná, říká předseda místní organizace Českého rybářského svazu Zdeněk Paul. Pokud po něm ale žádáte tip na rybí delikatesu, vedle osvědčeného candáta vám doporučí cejna nebo okouna.

Povídáme si na začátku prosince. Je vyloveno, venku napadl sníh, mrzne. Nenastala teď trochu smutná doba pro rybáře?
Není to smutná doba. Možná se zdá, že teď spíme zimním spánkem, ale tak to není. Jen jsme se z břehů rybníků přestěhovali do kanceláře.

Čemu se teď tedy věnujete?
Připravujeme se na to, abychom na začátku nového roku vyřídili všechny náležitosti, které jsou spojeny s našimi členy. V lednu rybáři přijdou vracet staré úlovkové lístky a povolenky. Začneme vydávat povolenky na nový rok. Na to všechno musíme být nachystaní.  V tuto chvíli tedy shromažďujeme všechny důležité dokumenty. Navíc se v rámci Českého rybářského svazu spouští nový informační systém, se kterým je spojena digitalizace. S tím se seznamujeme.

To je vše administrativa. Ryby a rybníky teď vaši práci nevyžadují?
Byl krátce mráz, to rybám neublíží. Vánoční ryby jsou v sádkách, ostatní v rybnících odpočívají. Naši péči teď nepotřebují.

K jakému rybníku chodíte v průběhu roku nejraději?
Nejraději vyrazím k Rynáreckému, hlavně k jeho přítokové části. Mám rád klid a v těchto místech moc rybářů nebývá. Tam si chodím odpočinout.

Spousta lidí chodí odpočívat ke Stráži. Ta vaší srdeční záležitostí není?
Stráž moje srdcovka byla, ale momentálně se na ní nerybaří. Za mě je ta stará Stráž pryč. Ta nová, u které přibylo asfaltu, už mě tolik neláká. Cítím to tak, že nám zmizel kus přírody v blízkosti města. To je ale můj úhel pohledu.

Nabízí se tedy otázka, zda u Stráže mohou v budoucnu vedle sebe existovat lidé, kteří odpočívají a baví se, a rybáři.
Jsem přesvědčený, že to půjde bez problémů. Funguje to tak i jinde. Věřím tomu, že až voda ve Stráži doteče, rybník zarybníme, tak se k němu vrátí i rybáři. Snad se tam budou všichni cítit dobře. Rybník je to dost velký, takže si u něj své místo najde každý.

Určitě lidí u Stráže přibyde. To klidu na chytání ryb nesvědčí. Nebylo by řešení mít sportovní rybník někde jinde?
To si nemyslím. Stráž jako sportovní rybník má spoustu výhod. Především je hned za kopcem u města, a tudíž v bezprostředním dosahu rybářů. I my máme své zvyklosti. Stejně jako se ke Stráži chodily koupat generace lidí, tak k ní chodily generace rybářů. V neposlední řadě je tu věc, kterou už jsem zmínil. Pro účel sportovního rybolovu potřebujeme i patřičnou velikost rybníka. Za Stráž prostě v tuto chvíli prostě nemáme náhradu. 

Bylo by reálné jako náhradu za Stráž vybudovat další rybník?
Nevím o lokalitě, kde by to bylo možné. A i kdyby tu byla, tak v dnešní době je to investice, na kterou my rybáři prostě nedosáhneme.

Pojďme od Stráže k dalším rybníkům pro sportovní rybolov. Na kolika vlastně hospodaříte?
Pokud budeme hovořit o revírech, tak do nich nemůžeme počítat jen rybníky. Patří tam i tekoucí vody, v nichž rybáři mohou lovit. Staráme se o dva mimopstruhové revíry. Do Bělé 2 patří rybník Stráž, do revíru Bělá 1 náleží rybníky Mlýnský neboli Rynárecký a Kulíkův. Řeka Bělá patří zčásti do revíru pstruhového a zčásti mimopstruhového. Podobné je to i s řekou Hejlovkou. Pstruhová je horní část od Hejlovského rybníka až po Kojčice a od Kojčic až do Sedlické přehrady se jedná o mimopstruhovou vodu. Ač to není revír v naší správě, tak objektem našeho zájmu je i přehrada Trnávka, protože se podílíme na jejím zarybnění.

Zmínil jste, že máte v užívání tři rybníky. O jakou se jedná plochu?
Rynárecký rybník je zhruba šest hektarů, Kulíkův dva a Stráž má osm. Bavíme se tedy o přibližně šestnácti hektarech vodní plochy pro sportovní rybolov.

Dá se odhadnout, kolik se v těchto rybnících nachytalo ryb?
Dá. I když statistiky nebudou zcela přesné a máme je za rok 2022. Ty letošní budeme teprve zpracovávat. Místní organizace Českého rybářského svazu v Pelhřimově má nyní celkem 773 členů. Z toho dětí a mládeže 143. Žen rybářek je 42. Celkem 626 členů si zakoupilo povolenku k lovu ryb. A ulovili v našich revírech zhruba 2100 kaprů, 1100 pstruhů, 80 candátů, 60 štik a mnoho dalších druhů ryb o celkové hmotnosti 5100 kilogramů.

V tuto chvíli máte za sebou i podzimní výlovy. Jste s nimi spokojeni?
Neslovili jsme všechny chovné rybníky, některé nás čekají na jaře, ale můžeme říci, že jsme spokojeni. Ryba je kvalitní, přírůstky byly dobré.

Veškeré vylovené ryby skončí ve sportovních rybnících nebo se dostanou i na vánoční stůl? Pochutnají si lidé v Pelhřimově na rybách z okolních rybníků?
Vánočním prodejem ryb se nezabýváme. Sádky v našem areálu má pronajaty pan Císař, který prodej zajišťuje. Má své dodavatele, my mu ryby nedodáváme. Z našich rybníků si ryby na vánoční stůl necháváme jen pro naši partu lovců a pro ty, co nám po celý rok pomáhají. Zbylé ryby, které v vyprodukujeme, skončí v revírech a slouží pro sportovní rybolov.

A vy ryby jíte?
Ano, samozřejmě.

Ptám se z toho důvodu, že já moc ne. A rád bych si ověřil to, co jedlíci často tvrdí. Říkají, že ryba vánoční, která je vykoupaná už několik týdnů v sádkách, je lepší než ta podzimní z loviště. Je to pravda?
Tuším, kam tím míříte. Lidé to tvrdí s odkazem na to, že se kapr zbaví bahna. To se ale nedá tak jednoznačně tvrdit. Do chuti ryby se propisuje více věcí. Třeba to, jak je stará, jaký je rok a hlavně to, jak byla krmena. 
V neposlední řadě záleží, v jakém rybníku rostla. Pokud kapr pochází z rybníka s písčitým dnem, nemůžeme o nějaké bahenní rybě mluvit.

I když já to neocením, chápu, že i kapr může být delikatesou.
Kapr je naší nejběžnější rybou a na jídelní stůl patří už pěknou řádku let. Když se dobře připraví, může se stát jídlem, na kterém si lidé opravdu pochutnají.

Bezesporu jsou ale i chutnější sladkovodní ryby. Které vedou u vás?
Vyhlášený je pstruh nebo candát. Jmenoval bych ale méně běžné ryby, ke kterým se nerybáři dostanou zřídka nebo vůbec. Výborný je třeba cejn či okoun, což je ryba podobná candátovi.

Pokud tedy někdo nechce na vánoční stůl kapra a zase nejde do extrému v podobě vepřového nebo kuřecího řízku, po jaké rybě by měl sáhnout, aby si pochutnal?
Dobrou alternativou může být candát. Je to ryba pochopitelně dražší než kapr, ale rozhodně si pochutnáte. Má méně kostí, maso je s malým obsahem tuku, je jemné. Candát je vyhledávaným jídlem i mezi samotnými rybáři. Spousta těch, kteří když ho v průběhu roku chytí, si ho nechávají na vánoční stůl.

A jak candáta nejlépe připravit?
Není to o koření. V jednoduchosti je krása. Pokud na něj použijete máslo, sůl, kmín 
a citron, budete určitě spokojeni.

Kamil Vaněk