Svou deskovou hru si u nás najde každý, říká Václav Bendl

Nebaví vás číst? Myslíte, že proto vám knihovna nemá co nabídnout? To je velký omyl. Zkuste si třeba půjčit deskovou hru. V Městské knihovně Pelhřimov jich mají několik stovek. „Největší zájem je o hry rodinné, které si může zahrát více hráčů,“ tvrdí Václav Bendl z hudebního oddělení.

Jak rozsáhlý fond deskových her máte?
Tuším, že poslední hra v našem inventáři má číslo 645. Takže přes šest stovek jich u nás k dispozici určitě bude.

To je číslo až závratné.
A neustále narůstá. Deskové hry nakupujeme dvakrát až třikrát ročně.

Z tohoto důvodu bude asi bezpředmětná otázka, zda jste si každou z nich zahrál. To snad ani nejde, že?
Neznám hlavně ty staré, které měla knihovna ještě před mým příchodem.  Nové hry, které nakupujeme, si ale zahrát snažím. Je pro mě důležité vědět, co lidem nabízím a půjčuji. Minimálně si potřebuji udržet alespoň rámcové znalosti o jejich pravidlech.

Když tedy přijde dítko nebo dospělý, jste schopný mu o dané hře povykládat?
O některých hrách, zejména těch, které se půjčují často, mám povědomí. U zbylých si mohu pomoci katalogem, v němž jsou základní informace o typu hry, hrací době doporučeném věku či počtu hráčů. Snažím se využít i zkušeností těch, kteří si danou hru u nás již před tím zapůjčili.

Pro jaké věkové kategorie máte deskové hry?
U nás si najdou hru všichni, kdo mají o to zájem. Hry pro nejmenší jsou svým určením pro děti od dvou let. Máme tu hry pro školáky, s hrou pro dvanácti či třináctileté se ale zabaví i dospělý.

Dá se specifikovat typický návštěvník, který si u vás hry půjčuje?
To dost dobře možné není. Chodí k nám maminky s opravdu malými dětmi. Mnohé z nich teprve začínají chodit. Pak tu máme hodně školáků a dospívajících, ale hry si půjčují i lidé středního věku, kteří je hrají na různých setkáních, rodinných oslavách, dovolené či na horách.

Jaká je největším šlágrem?
Bull‘s Eye je hra naprosto triviální a zároveň velmi oblíbená. Obsahuje dvě série karet se zvířaty a takové „chňapky s přísavkami“. Ty slouží k uchopení karet. Jde o typickou postřehovku. Mám ji rád proto, že nerozhodují věk ani zkušenosti. Zatímco vědomostní hry vyhrávají hlavně dospělí, v této uspějí obvykle děti. A co si budeme povídat, děti se z výhry umí radovat více.

Podle inventárního čísla je Bull‘s Eye hrou spíše starší. Která z novinek je v kurzu?
Jmenoval bych jednu z nejnovějších – Happy Fox. I v ní platí poměrně jednoduchá pravidla. Cílem je pochytat kartami s liškou husy protihráčů. Do jisté míry vítěze určuje náhoda. Hitovkou jsou také Výbušná koťátka, což je ruská ruleta s kartami. Hráči si postupně z talonu berou karty, ta s koťátkem je posílá ze hry. Je to tedy takový propracovanější karetní Černý Petr.

Jak pracujete s návštěvníkem, který si přijde půjčit hru a nemá konkrétní představu?
Snažím se s ním povídat. Zeptám se, co ho baví, zda si chce hrát sám nebo s přáteli. Důležitý při výběru je i věk hráčů. Po zjištění základních informací začnu nabízet hry a postupně nějakou vhodnou najdeme. Vzhledem k tomu, kolik jich tu máme, si vybrat může úplně každý.

Hru si lze půjčit a odnést domů. Je možnost zahrát si ji přímo na místě?
Preferujeme výpůjčky domů, ale zahrát si hru v knihovně samozřejmě jde. Máme tu Klub deskových her, který funguje třikrát v týdnu. V pondělí, ve středu a v pátek odpoledne je možné vyzkoušet si hru přímo na místě.

Zmínil jste se, že do fondu hry neustále přibývají. Jakým způsobem je vybíráte?
V první řadě se snažím hledat na internetu. Sonduji nabídky novinek i recenze k nim. Hry objednáváme především od tří zavedených vydavatelství, s nimiž už máme dlouholetou zkušenost. Z Piatniku k nám dokonce osobně zajíždějí. V říjnu v rámci Týdne knihoven zde v knihovně pořádají předváděcí akci. V neposlední řadě nás zajímá názor lidí. Pokud se jich několik ptá na jednu hru, je to pro nás signál, že bychom měli její zakoupení minimálně zvážit.

Kamil Vaněk