Matice Křemešnická navazuje na odkaz svých předchůdců

V letošním roce byla udělena Cena města Pelhřimova obecně prospěšné společnosti Matice Křemešnická. K rozhovoru jsme pozvali jejího ředitele Víta Škodu.

Matice Křemešnická má dlouholetou tradici. Můžete ji našim čtenářům přiblížit?
Matice Křemešnická byla založena 17. prosince 1935 na popud českobudějovického biskupa Šimona Bárty. U jejích základů stál také Msgre. F. B. Vaněk a tehdejší expozitura na Křemešníku ThDr. Josef Tatzauer. Poslání matice bylo obnovit slávu Křemešníka jako poutního místa. V nejslavnějších dobách - v 19. století - přicházelo totiž na Křemešník na hlavní pouť až 60 000 lidí. Nejen proto se členové Matice Křemešnické rozhodli dbát na duchovní a kulturní úroveň poutního místa a znovu ho pozvednout a zvelebit. Zároveň se snažili opravovat budovy, které k poutnímu areálu patřily.
Na začátku svého působení se jim podařilo udělat z bývalé hájovny poutnický dům a z bývalé školy excerciční dům. Za pomoci Matice Křemešnické byl na Křemešník zaveden elektrický proud. Také se začalo s terénními úpravami, jejichž součástí byly i šest metrů dlouhé žulové schody, které dodnes vedou k hlavnímu vchodu do kostela. Ve čtyřicátých letech se jim dokonce podařilo zrestaurovat fresky v kostele. V roce 1945 postavili novou křížovou cestu, která vede po svahu Křemešníku od „zázračné“ studánky směrem ke kostelu. Původní křížová cesta z roku 1681 byla už téměř úplně zničena. Na stavbu nové křížové cesty použili kámen. (Původní křížová cesta byla cihlová, nahozená vápennou maltou a omítka se musela často obnovovat.)

Tento rozkvět byl ovšem nedobrovolně ukončen.
Matice Křemešnická měla ve svém největším rozkvětu téměř dva tisíce členů. Většina jich byla z okolí Křemešníku a Pelhřimova, ovšem přibližně čtvrtina členů byla až z Prahy. Někteří členové byli dokonce ze zahraničí.
Ačkoliv Matice Křemešnická měla ještě mnoho dalších plánů, za dob okupace jí nacisté svázali ruce. Poté přišla válka a brzy po ní, když se těšili, že budou svou činnost rozvíjet dále, přišel rok 1948. Poté Matice Křemešnická ještě nějakou dobu fungovala, ale v roce 1951 přišel dopis s ultimátem - buď se Matice Křemešnická sama shodne na svém rozpuštění, nebo k tomu budou podniknuty násilné kroky. Na poslední schůzi výboru, která se konala 13. prosince 1951, byla matice rozpuštěna.

Vy jste se rozhodli její činnost obnovit. Jak k tomu došlo?
Ke Křemešníku mám odmalička velice kladný vztah, jezdil jsem tam již jako školák k mému spolužákovi Josefu Hánovi ml., pak jsem si dokonce na deset let pronajal od pelhřimovské farnosti část budovy fary, její zadní trakt. Jezdili jsme tam s rodinou na víkendy a při tom můj syn začal chodit na brigádu na křemešnickou rozhlednu. Tam se ho návštěvníci ptali, proč je kostel zavřený, že by si ho rádi prohlédli a tím to vlastně všechno začalo. V kostele se konaly pouze nedělní bohoslužby a občas tam prováděl Josef Hána st. - když ho lidé požádali. Jeden rok jsme brigádnicky prováděli po Křemešníku my a připravovali jsme vlastně obnovení matice. V kostele jsme tento záměr oznámili a tehdejší kněz Jaromír Stehlík nás podpořil. Lidé se přihlásili, že by nám chtěli pomoci. Sešlo se asi deset lidí v nadějné sestavě – právník, účetní, lidé z města a další. Tak se nám podařilo založit Matici Křemešnickou, která navázala na duchovní odkaz té předchozí. Máme 72 členů. V užším vedení je pak dvanáct lidí – dozorčí a správní rada.

Seznámil byste nás s obsahem vaší činnosti?
Činnost je rozdělena do tří oblastí. První z nich je otevření Křemešníku veřejnosti – lidé si mohou prohlédnout kostel, ambity a okolí. Druhou prioritou je oprava budov – škola, hájovna, fara. Tyto budovy máme od biskupství pronajaté, domluva je i o drobných opravách v kostele. Největší z nich byla elektroinstalace v kostele, která stála čtyři sta tisíc korun. Finančně jsme se podíleli i na posílení rozhlasu, nákupu nových koberců, restaurování obrazů v Kapli Panny Marie v ambitech a další. Třetím okruhem naší práce je obnovení díla Františka Bernarda Vaňka. Toho já považuji a jednu z nevýznamnějších osobností Pelhřimova minulého století, jelikož, mimo svoji duchovní a spisovatelskou činnost, se věnoval i kultuře, sportu, památkám. Jeho osobnost přitáhla do města mnoho inteligence, která město pozvedla.  
Vydali jsme knižně jeho tři nejznámější díla – Na krásné samotě, Na srdci, Vlaštovky se vracejí - a jeho kázání. Vaňkových děl je více, ale tato jsou nejvýznamnější.

Máte do budoucna plány na zvelebení výše jmenovaných  budov?
Už máme platné stavební povolení na opravu všech tří budov, žádali jsme o dotaci z norských fondů – před zdražením byl rozpočet na rekonstrukce 42 milionů korun. Bohužel nás nevybrali. Nyní se snažíme se rozdělit tuto akci na několik částí a budeme dále hledat možnosti financování. Věříme, že nějakou vhodnou možnost nalezneme, aby nepropadlo stavební povolení, které jsme již museli prodloužit.

Na elektroinstalaci v kostele jste dali dost peněz. Jak jste takovou částku nashromáždili?
To šetříme (i několik let) ze vstupného na prohlídky a z prodeje knih.

Kdy si lidé mohou kostel a jeho okolí prohlédnout a je o prohlídky zájem?
Prohlídky jsou od dubna do října o víkendech, o prázdninách pak každý den. Cílem prohlídky je kostel, ambity, dříve měli zájemci možnost navštívit i Větrný zámek, v současné době je rekonstruován. Zájem je – loni jsme měli 1222 platících návštěvníků.
Několik let jsme také prováděli prohlídky v kostele sv. Bartoloměje v Pelhřimově, ale v roce 2023 jsme komentované prohlídky pro jednotlivce, z důvodu malého zájmu, zrušili a děláme komentované prohlídky pouze pro předem domluvené skupiny a zájezdy. Jednotlivci si mohou prohlédnout kostel kdykoli samostatně, jelikož je otevřený každý den.

Nezmínili jsme ale vaši duchovní a kulturní činnost.
Ta souvisí právě s otevřením Křemešníku veřejnosti. V rámci programu Křemešnické léto pořádáme přednášky, koncerty a další akce. Ze začátku jsme měli každý pátek o prázdninách buď přednášku, bohoslužbu s přednáškou nebo koncert. Covid to ovšem zbrzdil, tak jsme se loni rozhodli pořádat tyto přednášky jednou za čtrnáct dní. Letos začínáme už 14. června přednáškou Mariána Pospěchy a další následují skoro každý týden, vynecháváme pouze svátky začátkem července a pelhřimovskou pouť. Zájemci budou informováni na našich webových stránkách. Jednou za rok se také snažíme připravit větší akci v Divadle Lubomíra Lipského 
v Pelhřimově. Zde v minulých letech koncertoval soubor Hradišťan, zazpívali bratři Ebenové a loni vystoupilo Divadlo Járy Cimrmana. V kostele byl také koncert Spirituál kvintetu. Křemešnické léto navštívilo v roce 2018 dva tisíce lidí, po covidu se to snížilo na 700, loni už to bylo kolem tisíce lidí.

Marie Steinhauserová