Co prozradily městské kroniky. Stalo se před 90 lety (rok 1934)

Vážení čtenáři, v našem listování v městské kronice se opět posunujeme o deset let do roku 1934. Ze zápisů z tohoto roku lze poznat, že život v našem městě byl pestrý a činorodý, prostě život v období nazývaném jako 1. republika. 

Jubileum „Týdeníku“
V pondělí dne 1. ledna 1934 vydáno bylo v nové úpravě většího formátu 1. číslo našeho nestranného, rodinného, oblíbeného týdenního listu, čímž vstoupil časopis „Týdeník“ do XVI. ročníku svého kulturního, sociálního a národ obrozujícího působení. Náš „Týdeník“ péčí svého majitele a redaktora Emila Šprongla konal a koná náležitě své novinářské  poslání.

Dar pelhřimovskému gymnáziu
Bývalý žák pelhřimovského gymnázia JUDr. Vilém Pospíšil, první guvernér československé Národní banky věnoval gymnáziu, jehož jest velmi štědrým příznivcem, svůj portrét odlitý v bronzu. Medailon s průměrem 47 cm jest dílem akademického sochaře Josefa Šejnosta, rovněž žáka pelhřimovského gymnázia. Jest zavěšen na čestném místě v gymnaziální budově. 

Brannost národa
Z popudu městské rady utvořila se v lednu 1934 zvláštní komise, která povede v Pelhřimově akci brannosti za obranu našeho státu proti nepříteli. Tento výbor skládá se ze zástupců legionářů, důstojníků, hasičů, Sokola, Spolku bývalých žáků gymnázia, skautů, sokolské jízdy místního a okresního Osvětového odboru. Výbor stanovil řadu přednášek, jež zahájeny v únoru v Národním domě. Stalo se tak v neděli 4. února dopoledne za stanoveného pořadu. Bylo vydáno pozvání, že za stávajícího mezinárodního napětí v důsledku obrovského tajného zbrojení ve světové válce poraženého Německa - jest naprosto nutno zvýšit brannost národa a zvýšit zájem občanů o vlastní armádu a její veliké úkoly. Ve zmíněný den v 10 hodin dopoledne po zahrání československé národní hymny učinil starosta města Josef Hrubant mohutný projev a přečetl poselství ministra Národní obrany Bradáče. Po zapětí sboru „Bývali Čechové“ zpěváckým spolkem „Záboj“ ujal se slova učitel Fr. Vopálenský a ve své přednášce přesvědčivým způsobem podal nástin významu brannosti národa a způsobu činnosti místního výboru. Den brannosti byl velmi četně občanstvem naším i z okolních vesnic navštíven.

Z přírody
V úterý 20. února k večeru byla na Pelhřimovsku veliká vánice, která pokračovala až do rána druhého dne. Napadlo sněhu 50 - 60 cm. Město naše bylo zahaleno v úplně bílý silný háv.

Úmrtí
V pátek 2. března 1934 byl pochován na místním hřbitově zemřelý desátník ruských legií, mistr krejčovský Adolf Vincenc ve věku 49 let. Mnoho zkusil za války v Rusku jako bojovník za naši svobodu, a proto byl zesnulý pohřben s vojenskými poctami za velké účasti obyvatelstva.

Obnovení chaloupky v děkanské zahradě
Roku 1895 vyhořela typická dřevěná chaloupka (altán) stojící na děkanské zahradě. O obnovení chaty nestaral se ani patron, ani tehdejší děkan P. Jan Kačer. Až konečně chopil se obnovovací akce nynější děkan Msgr. František B. Vaněk a roku 1932 dal zhotovit plány na znovupostavení domečku architektem Karlem Pecánkem z Památkového úřadu a to dle obrázku gymnaziálního profesora Josefa Soukupa, který roku 1894 vymaloval tuto stavbičku pro Národopisnou výstavu v Praze. Plány i stavba byly schváleny a 27. února 1934 vykonána kolaudace této rázovité dřevěné stavbičky za přítomnosti zástupců patrona (našeho města), 13 zástupců přifařených obcí a státního technika okresního úřadu Německo - brodského. Při tomto řízení, když nebylo chuti nésti náklad obnovovací ani patronem, ani přifařenými obcemi (v těžké trvající hospodářské a finanční krizi), prohlásil Msgr. Vaněk, že stavbu zaplatí sám, jakož i že se postará u konzistoře, aby úhrady za užívání vzalo na sebe děkanství pelhřimovské. Tento děkanský útulek pro rekreaci svého šlechetného a oddaného obnovitele, vyžádal si značné náklady (přes 50.000,- Kč) a jest ozdobou města a zvláště děkanské velmi pěkně uspořádané a horlivě vylepšované a udržované již řadu let zahrady. Z pavlače je velmi příjemný pohled na město a na krásně uspořádanou terasovitou velikou zahradu s rybníčkem a vodotryskem. Zahradě přibývá návštěvníků a obdivovatelů ve dne i za večera, kdy v čase letním jest pobyt mezi keři a stromovím v samé vůni květů zvláště příjemný.

Radioklub
Dne 9. března 1934 měl pelhřimovský Radioklub první svou řádnou valnou hromadu. Konala se po předběžných přípravách v restauraci „u Vlasáků“ za přítomnosti 23 členů. Předsedou byl zvolen Jan Lívanec, kožišník a kloboučník, místopředsedou Jan Mrázek, místní učitel v.v., jednatelem Eduard Plechatý, učitel a pokladníkem Josef Vlasák, restauratér a účetní Živnostenské záložny. Vedle toho byli zvoleni čtyři členové výboru.

Výstava Radioklubu
Radioklub v Pelhřimově po krátkém čase svého trvání uspořádal ve dnech 29. dubna - 3. května 1934 prvou radiovýstavu, velmi vhodně instalovanou v sále hotelu „Slavie“. Výstava těšila se pozornosti velmi značné z města i okolí. Bylo tu přednášeno o radiotelefonii a učitel Kubík z Hořepníku tu vystavoval vlastní svoji krátkovlnou vysílací stanici, jako toho druhu první na Českomoravské vysočině. Na výstavě kromě fotografií, diapozitivů vystavovaly přijímací přístroje všech druhů a cen odborné domácí naše firmy Růžek a Matějů.

Varhany na Křemešníku
Varhany v památném kostele na Křemešníku byly dokonale opraveny a 5. května 1934 kolaudovány. Náklady na tyto úpravy vyžádaly si částky 6.800,- Kč, jež uhradil ze svého vzácný mecenáš a rodák pelhřimovský prelát Msgr. Jan Pauly ze Smíchova. Opravy a doplnění varhan novými součástkami provedl Bohumil Paštika ze Staré Boleslavi.

Propagace města
Nakladatelství E. Šprongla v Pelhřimově vydalo v máji 1934 velmi pěknou mapkou a četnými obrázky opatřenou propagační knížku našeho města okolí za spolupráce domácích milovníků přírody a Klubu turistů. Má název „Pelhřimovsko v památkách a přírodní kráse“. Hodně napomáhá k propagaci našeho města a kraje po stránce turistické místní klub fotoamatérů, který ustavičně svými pilnými členy, majícími lásku k přírodě a k jejím krásám, rozmnožuje zdařilými obrázky v různých směrech zájem o Pelhřimovsko.

Pouť pod sněhem
Velká Křemešnická pouť o sv. Trojici konala se v roce 1934 27. května. Než v tento den byla taková zima a tolik sněžilo (krupicovalo), že staří lidé podobné nepohody ke konci máje nepamatovali. Dřívější nepoznaná vedra ze začátku května byla vystřídána nezvyklými chladným, studeným, mrazivým a zamračeným severským počasím. Než přes to, účastenství českých procesí zbožného lidu na památném Křemešníku, hodně  i turisty vyhledávaném, bylo znatelné.

Turistická chata
Turistická chata na Křemešníku, odevzdaná správou města (bývalá hájovna) do opatrování a používání pelhřimovskému klubu turistů, byla otevřena v neděli 1. července 1934 o 11-té hodině dopolední proslovem předsedy K.Čs.T. zdravotního rady MUDr. Ferd. Ehlera.

Dopravní ruch
V neděli 8. července 1934 projela státní silnicí Pelhřimov - Jihlava v době od 1 do 2 hodiny odpoledne 84 motorových vozidel. Frekvence dosáhla toho dne vrcholu mezi 6 a 7 hodinou večerní, kdy projelo tudy celkem 116 vozidel všemi směry - k Jihlavě, k Táboru a ku Praze.

Měšťanský pivovar
Pelhřimovský měšťanský pivovar jest v čele všech okolních pivovarů podle množství vystaveného piva. V roce 1933, v době poklesu odbytu piva z důvodů hospodářské krize i stoupajícího abstinentismu, vystavil měšťanský pivovar pelhřimovský obyčejného piva 14.763 hl, tedy nejvíce ze všech pivovarů v blízkých městech. 

Čestné občanství
Diplom čestného občanství našeho města velmi vkusně upravený v podobě alba s obrázky našeho města odevzdali zástupci obce: starosta města Josef Hrubant, 1. jeho náměstek JUDr. Fr. Vlasák  a vedoucí úředník města JUC. Eduard Chudoba, právní rada, jubilantovi oslavujícímu padesát let života JUDr. a PhDr. Eduardu Benešovi, ministru zahraničí, ve středu 18. července 1934 odpoledne v audienční síni ministrově v budově ministerstva pro věci zahraniční v Praze. Panu ministrovi, spolupracovníku presidenta Osvoboditele - bylo uděleno čestné občanství obecním zastupitelstvem města Pelhřimova v plenární schůzi konané  8. června 1934.

Sjednocení pelhřimovských ochotníků
Na společné schůzi výborů Intimní scény „Tyl“ a Jednoty divadelních ochotníků Rieger konané 6. srpna 1934 usneseno při bratrské dohodě, aby v Pelhřimově místo dvou spolků působila pouze Jednota divadelních ochotníků Rieger. Dobře. Svornost výsledky zaručuje, nesvornost je ničí.

Název reálného gymnázia v Pelhřimově
Ministr školství a národní osvěty udělil výnosem úředním ze dne 7. října 1934 pelhřimovskému gymnáziu název: „Státní československé reálné gymnázium plukovníka Josefa Jiřího Ševce v Pelhřimově“.

Úmrtí
Zdravotní rada MUDr. Ferdinand Ehler, dlouholetý zasloužilý primář v.v. nemocnice v Pelhřimově, zemřel náhle 
ve svém bytě 11. září 1934 ve věku 60 let. Zesnulý byl lékařem, chirurgem, odborníkem, byl stále vědecky činný a obíral se krásným písemnictvím. Byl předsedou a pracovníkem 
u mnoha spolků zvláště v Červeném kříži a v Turistickém spolku. Ve čtvrtek 13. září 1934 byly jeho ostatky převezeny do Rajhradu na Moravě a uloženy do rodinné hrobky.

Vzácná návštěva v Pelhřimově
Při příležitosti shlédnutí církevních statků a práce jejich zaměstnanců na Českomoravské vysočině navštívil v úterý 4. září 1934 pražský arcibiskup ThDr. a JUDr. Karel Kašpar se svými průvodci město Pelhřimov a byl na radnici zástupci města a okresního úřadu srdečně uvítán, zvláště proslovem starosty města Josefa Hrubanta. Starosta zdůraznil, že dějiny města vděčí bývalým svým pánům, pražským biskupům a arcibiskupům, za zdárný vývoj Pelhřimova, který kulturně a sociálně svým obecním zřízením se vyvinul na město značného krajového významu. V odpovědi své velmi vřelé a dojemné řekl pan arcibiskup: „Jsem neméně tomu rád, že podle proslovu pana starosty moji předchůdcové v dávných dobách toto město spoluzaložili a o ně a jeho rozkvět otcovsky vždy pečovali. Tím se zase přiblížili i mému srdci a já mu z duše vyprošuji na Bohu šťastnou a velkou budoucnost.“ Na radnici po staročesku byl panu arcibiskupovi podán chléb se solí, načež mu byli představeni zástupci úřadů. Pan arcibiskup zapsal se do památní knihy obecní. Vzácný host navštívil Červenou Řečici, Želiv, Nový Rychnov, Křemešník a pelhřimovskou nově vybudovanou Masarykovu všeobecnou veřejnou nemocnici.

Za letopiseckou komisi: Mgr. Rostislav Čech, JUDr. Josef Doubek

Zobrazit další fotografie (1)