Co prozradily městské kroniky. Stalo se před 100 lety (rok 1925)

Vážení čtenáři, se začátkem nového roku se vracíme k událostem v našem městě před sto lety, tj. v roce 1925, jak jsou zapsány v městské kronice. V dalších vydáních novin přineseme zápisy vždy po deseti letech, až do roku 2015. Zápis z roku 1925 je v kronice velmi stručný a tomu odpovídají i námi vybrané jednotlivé zápisy z tohoto roku. 

Oslava narozenin prezidenta
Pětasedmdesátiny prvního našeho prezidenta Osvoboditele oslavilo obecní zastupitelstvo velmi důstojným způsobem na radnici v mimořádné večerní schůzi plenární 6. března 1925. Do schůze se dostavili zástupci veřejných úřadů, škol, spolků a korporací. Slavnostní řeč promluvil starosta města Karel Kulík. Ze schůze konané v zasedací síni pěkně vyzdobené byl poslán blahopřejný telegram panu prezidentovi.

Prodej obecního dvora ve Velkých Útěchovicích 
Obecní zastupitelstvo po zralé úvaze se 3. srpna 1924 zásadně usneslo, aby z praktických důvodů se prodal obecní dvůr Velké Útěchovice. Dvůr vyžaduje stále velikých oprav a ničeho nenese. Prodejem jeho získá obec úhradu k zaplacení dávky z majetku, jež městu předepsána v obrovské výši 685 tisíc korun.
Městská rada vypsala ofertní řízení a nejvyšší nabídka zněla na 360 tisíc korun. To městské radě nevyhovovalo, a proto ustanovila, aby se dál vyprodal dvůr po částech. V této věci byl zmocněn starosta města Karel Kulík, kterému se podařilo prodej provést na dobrý prospěch obce. 
Rozprodání schválené obecním zastupitelstvem 15. dubna 1925 stalo se takto:
1) 124 měr, 82 sáhů pozemků rozprodáno hospodářům 
za 177 143 korun,
2) malá pazderna prodána za 8926 korun,
3) velká pazderna prodána za 32 782 korun,
4) louka č. kat. 125 „Sýkorka“ za 7105 korun,
5) louka č. kat 371 „Sýkorka“ za 8607 korun,
6) zbytek statku byl prodán Františku a Alžbětě Krejčím za 293 508 korun. Dohromady strženo na penězích 520 tisíc korun a usneseno zaplatiti z toho 15 % na dávku z majetku.

Základní upravovací plán města
Po delších poradách o nutnosti nového regulačního a zastavovacího plánu pro naše rozvíjející se město usneslo se obecní zastupitelstvo 3. prosince 1925 zmocniti městskou radu, aby dala zatím poříditi ve větším měřítku od odborníka Ing. Vladimíra Zákrejse základní ideový plán zastavovací s označením způsobu zastavovacích v jednotlivých městských starých i nových oblastech za částku 12 000 korun. 
K tomuto plánu, který se vyloží veřejně k diskuzi pro obyvatelstvo, bude připojena podrobná průvodní zpráva technická v tom směru, jak to již ve svých výkladech Ing. Zákrejs členům stavebního odboru a městské radě osobně vysvětlil.

Úmrtí JUDr. Antonína Linharta 
Dne 26. dubna 1925 zesnul po delší chorobě ve svém domě v Riegerově ulici advokát, zasloužilý starosta města, čestný funkcionář různých kulturních a vlasteneckých spolků, zakladatel pelhřimovského muzea, doktor práv Antonín Linhart ve věku 67 let. Jako rodák sousedního města Pacova usadil se po příslušné praxi roku 1888 v Pelhřimově, kde jako bystrý advokát působil až do své smrti. Nabyv záhy důvěry občanstva, byl roku 1897 zvolen do zastupitelstva města Pelhřimova, brzo na to za člena městské rady, později za náměstka starosty. Současně pak stal se pro svoji schopnost, pracovitost, odbornou znalost členem ředitelství městské spořitelny a později přednostou ředitelství ústavu tolik pro město významného. Po získání naší svobody a státní samostatnosti, když 15. července 1919 konala se první řádná schůze zastupitelstva, předsedal v ní zesnulý již v hodnosti nejčestnější, to jest jako jednomyslně důvěrou občanstva zvolený starosta královského města Pelhřimova. Tuto hodnost podržel do října roku 1923, kdy se počal vzdalovati veřejného života, jemuž velmi mnoho v Pelhřimově prospěl, který mu však jako čestnému funkcionáři přinesl hodně zklamání a nevděku. Když tělesné pozůstatky Linhartovy byly odváženy z domu smutku ve středu 29. dubna 1925 o druhé hodině odpolední do Prahy ke zpopelnění, mluvilo více řečníků při zastavení obrovského průvodu obyvatelstva na náměstí svatovítském u pohřebního vozu o životě a zásluhách zesnulého bývalého všestranného veřejného činovníka a starosty města. Antonín Linhart byl zpopelněn v krematoriu na Olšanech ve čtvrtek 30. dubna o 11 hodině dopolední a popelnice jest uložena v městském muzeu. Zesnulý byl příznivcem různých humánních a dobročinných účelů a zařízení a ve prospěch chudých žáků na reálném gymnáziu v Pelhřimově založil stipendium nesoucí jeho jméno. Za jeho působení při obci města Pelhřimova a za jeho starostování bylo mnoho výtečných věcí provedeno. Také městská spořitelna jeho tvůrčí spoluprací doznala rozkvětu.

Pronájem hostince na Křemešníku 
Na základě veřejného ofertního řízení pronajalo obecní zastupitelstvo 3. prosince 1925 hostinec na Křemešníku 
na dobu šestiletou od 1. dubna 1926 do 31. března 1932 za stanovených podmínek Josefu Rottovi za 9200 korun ročního nájemného.

Zakoupení domu č.p. 174 od slečny Olgy Papežové k účelům regulačním za Kamenným mostem 
Návrhy městské rady schválilo obecní zastupitelstvo 3. prosince 1925 a za stanovených podmínek zmíněný dům zakoupilo za 37 tisíc korun, aby tu obec měla volnou ruku a mohla tu v bezprostředním sousedství svých realit jednou vyměřit pěkný účelný stavební blok na rozhraní silnice Jihlavská 
a Humpolecká.

Zavírání hostinců
Koncese hostinské a výčepnické v Pelhřimově ubývají působením hnutí protialkoholního z důvodů zdravotních. Zanikl hostinec U Křížů a U Půlpytlů. Také tři výčepy kořalky byly zavřeny během posledních let ve městě.

Za Letopiseckou komisi: JUDr. Josef Doubek a Mgr. Karel Kratochvíl

Zobrazit další fotografie (6)