Co prozradily městské kroniky. Stalo se před 10 lety (rok 2014)

Vážení čtenáři, dnešním zápisem zakončujeme naše listování v městské kronice čtyřkovými roky v posledních 100 letech. Začali jsme nahlédnutím do kroniky z r. 1924 a končíme zápisem z r. 2014. V příštím vydání se opět vrátíme o 100 let zpět do roku 1925. Děkujeme za vaši přízeň při čtení našich zápisů a přejeme hezké Vánoce.

Město má nové vedení, radu a zastupitele
Městské zastupitelstvo má 21 členů a z jednotlivých politických stran je složeno takto: ČSSD - Mgr. Bohumil Kovanda, MUDr. Jiří Běhounek, Ing. František Kučera, Ing. Miroslav Šimon, ODS - JUDr. Josef Doubek, Ladislav Med, Leopold Bambula, Jindřich Štěrba, Změna pro Pelhřimov - Ing. Renáta Marková, JUDr. Jiří Kozák, Pavel Hájek, KDU-ČSL- MUDr. Hynek Poul, Ing. Josef Koch, Bc. Pavel Pípal, ANO 2011- Marie Minářů, Mgr. Ivana Kociánová, Ing. Jaroslav Vítků, TOP 09- MUDr. Pavel Míka, Zdeněk Jaroš, KSČM- Mgr. Jaroslava Soukupová, Pavel Hodáč.

4. listopadu 2014 se konalo první ustavující zasedání nového zastupitelstva města, které vzešlo z voleb konaných ve dnech 10. a 11. října. Jeho hlavní náplní byly volby nového vedení města. Na pozici starosty byli navrženi dva kandidáti - Mgr. Bohumil Kovanda/ ČSSD/ a Ing. František Kučera/ ČSSD/. Při tajném hlasování byl většinou 16 hlasů zvolen Ing. František Kučera, dosavadní jednatel Městské správy lesů Pelhřimov. Nově zvolený starosta ve funkci vystřídal Leopolda Bambulu, který působil na této pozici tři volební období. Nový starosta a zastupitelé města ocenili jeho obětavou práci pro město. Prvním místostarostou byl zvolen jediný navržený kandidát Ladislav Med /ODS/, získal 19 hlasů, druhým místostarostou se stal také jediný navržený kandidát Ing. Josef Koch /KDU- ČSL/, který získal 18 hlasů. V sedmičlenné radě budou v tomto volebním období zasedat kromě starosty a místostarostů Mgr. Ivana Kociánová a Ing. Jaroslav Vítků/ ANO 2011/, Ing. Miroslav Šimon /ČSSD/ a JUDr. Josef Doubek /ODS/.

Nová vlajka Města Pelhřimova
Doposud užívaná vlajka / vodorovně dělený list na tři stejná pole – červené, modré a bílé, se znakem města uprostřed pole bílého/ vznikla v roce 1975 u příležitosti 750. výročí založení města. Autora návrhu se nepodařilo vypátrat a jsou pochybnosti, zda návrh vlajky byl vůbec oficiálně přijat. Samotná vlajka nesplňovala závazná pravidla při tvorbě návrhů nových vlajek a praporů. Vedení města vyzvalo Letopiseckou komisi Rady Města Pelhřimova, aby se ujala přípravy návrhu nové vlajky. Komise posuzovala dva návrhy od Mgr. Rostislava Čecha, učitele Gymnázia v Pelhřimově a člena Letopisecké  komise, jejichž grafické provedení vyhotovil místní výtvarník Mgr. František Kubík. V prvním návrhu  vlajky je list dělen na tři stejná vodorovná pole. Horní je modré, prostřední bílé a dolní zelené. Barevnost vlajky vychází z barev městského znaku. Uprostřed bílého pole je figura poutníka ze znaku města. Druhý návrh vycházel ze stejných barev, jenom prostřední bílé pole je širší, horní modré a zelené dolní pole jsou užší. Přechod mezi horním modrým polem a prostředním bílým je znázorněn stylizovanou městskou hradbou. V prostředním bílém pruhu je opět postava poutníka jako symbol města. Komise vybrala právě tento druhý návrh, neboť na poli vlajky by měla být figura poutníka jako symbol města a tzv. mluvící znamení ve smyslu vexilologických zásad. Návrh vlajky vychází ze známé pověsti o založení města poutníkem, údajným zakladatelem města byl pražský biskup Peregrinus - Pelhřim latinské slovo peregrinus znamená přespolní, volně přeloženo – poutník. Pole vlajky s poutníkem svým způsobem vypovídá známý historický příběh o založení města. Zastupitelstvo města tento návrh 15. dubna 2014 přijalo a předalo k posouzení Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Návrh vlajky byl schválen a ta byla slavnostně přijata a představena na Pelhřimovských dožínkách dne 6. září. Vlajku přinesli na pódium hasiči v čele s předsedou Letopisecké komise JUDr. Josefem Doubkem. Společně s dekretem předsedy Poslanecké sněmovny byla předána starostovi města Leopoldu Bambulovi. Starosta ve svém projevu zdůraznil, že vlajka je důležitým symbolem, který bude spojovat generaci našich předků s generacemi budoucími. Poté vlajku požehnal pelhřimovský vikář Jaroslav Stehlík. Dana Bezstarostová zazpívala státní hymnu a tím byl tento okamžik doslova umocněn. Občané města se mohli také s vlajkou vyfotit před radnicí na Masarykově náměstí.

Oprava kostela sv. Kříže neboli kaple na Kalvárii
V letošním roce probíhala druhá etapa opravy, rozpočet této etapy představuje zhruba jeden milion korun, přičemž z Kraje Vysočina a z Ministerstva kultury ČR je přislíbena dotace ve výši 550.000 Kč. Kromě opravy krovu, krytiny a veškerých klempířských prvků bylo provedeno statické zajištění objektu, prasklý vítězný oblouk objektu byl nainstalován na táhlo, které jej stáhlo k obvodové zdi. Ke konci roku pokračovala další etapa revitalizace a práce probíhaly hlavně v interiéru. Při opravách věže kostela byla objevena důkladně uzavřená měděná schránka válcovitého tvaru. Ta byla dne 9. dubna otevřena na radnici za účasti představitelů města. Ve schránce byly v dalším skleněném pouzdře uloženy různé dobové spisy, noviny fotografie a mince z roku 1883, kdy byl kostel nově postaven. Dokumenty prozradily mnoho zajímavých informací např. ceny potravin. Byl zde také plakát, upozorňující na významnou rodinnou událost tehdejšího panovnického rodu, V roce 1928 byla na věž instalována nová krytina a při té příležitosti byl do schránky uložen pamětní list podepsaný starostou města, jeho zástupci a devítičlennou radou. Pelhřimov měl v roce 1928 6 600 obyvatel a bylo zde 690 domů. Pelhřimovští občané slavili velmi okázale a radostně 10. výročí samostatné republiky. Z nalezených dokumentů byly pořízeny kopie, vše bylo vráceno na původní místo. Pro další generace byla zhotovena schránka nová, do které byly vloženy dokumenty, přibližující dnešní dobu. Jedná se o pamětní list podepsaný starostou a členy městské rady, noviny, mince, bankovky a také fotografie.

Centrum Beachwell u ZŠ Osvobození
Od června 2014 je naše město bohatší o nové sportovní centrum. Centrum Beachwell nabízí dva kurty na plážový volejbal a zázemí na relaxaci- bar, saunu a kryosaunu. Centrum vybudovali manželé Kozlerovi, kteří podnikají v Pelhřimově. Při příležitosti otevření nechyběl slavnostní program, zahrnoval exhibiční beachvolejbalové zápasy mužů a žen, aerobní cvičení žákyň, vystoupení Tanečního centra a další. Starosta města poděkoval manželům Kozlerovým za moderní sportovní centrum, jež bude určitě pomáhat v rozvoji mládežnického sportu.

Ochotnické divadlo
Pro letošní sezonu nastudoval Spolek divadelních ochotníků Rieger slavný muzikál Divotvorný hrnec. Pohádkově laděný příběh pojednává o českých emigrantech, kteří přijeli do Ameriky s vidinou snadného zbohatnutí. K tomu jim má dopomoci kouzelný hrnec plný zlaťáků. V muzikálu je mnoho chytrého a milého humoru a také zde zaznívají známé písně. Právě hudební složka představení byla tentokrát pro herce a vlastně i pro zpěváky tou nejnáročnější. Všichni se však tohoto nelehkého úkolu zhostili se ctí a jejich pěvecké výkony byly vynikající. Hlavní roli vodníka Čochtana, kterou si pro sebe napsal Jan Werich, ztvárnil velmi přesvědčivým způsobem Petr Dvořák. Ale i další herci si dali na svých postavách záležet. Uvádím alespoň některé: Stanislav Kubát, Iveta Smejkalová, Martin Dvořák, Miroslava Martínková, Vladimír Brož, Zdeněk Zenáhlík, Pavel Hodulík a další. Hru režírovala Marie Steinhauserová, orchestr Rieger band dirigoval Jaroslav Dušek. Hra se dočkala deseti repríz.

Ceny města uděleny po jedenácté
25. ledna 2014 se v pelhřimovském kulturním domě Máj uskutečnil již po jedenácté slavnostní večer udělování Cen města Pelhřimova osobnostem a firmám, které pozitivně ovlivnily dění ve městě a přispěly k jeho propagaci. V kategorii Žáci a studenti obdržel cenu Miroslav Bašta, student septimy pelhřimovského gymnázia, za vynikající studijní výsledky a za úspěchy v biologicky zaměřených soutěžích. V kategorii Sportovci byla oceněna žákyně ZŠ Pelhřimov Osvobození Dominika Hronová. Je velmi úspěšná v bojovém sportu taekwondo a stala se třikrát Mistryní České republiky a umístila se na předních místech v prestižních zahraničních soutěžích. V kategorii Podnikatelské subjekty převzal ocenění Ing. Karel Kupec- studio A. Tato firma vybudovala ve městě řadu významných objektů např. výrobní halu v areálu Rimowa, bytové domy, z nichž jeden získal ocenění Stavba Vysočiny 2008. V kategorii Mimořádné zásluhy o rozvoj města byl oceněn Jan Tomášek, který pracuje jako knihovník- dokumentarista v Muzeu Vysočiny v Pelhřimově. Po roce 1989 byl prvním starostou zvoleným ve svobodných volbách. Za jeho působení došlo k obnově centra města, byly přejmenovány některé ulice ve městě. Na základě jeho snah byly vytvořeny a umístěny v Pelhřimově pamětní desky významných osobností. Cena Křesadlo, kterou uděluje Dobrovolnické centrum regionu Pelhřimov, byla udělena Evě Říhové. Účastníkům večera byl nabídnut zajímavý program. Zhlédli fotografickou prezentaci významných událostí uplynulého roku ve městě, vyslechli si hudební a recitační vystoupení. V závěru oficiální části večera byl symbolicky předán Dobrovolnickému centru Fokus Vysočina šek na 13.230 Kč. Peníze byly vybrány v dobrovolnické sbírce od účastníků slavnostního večera.

Výstava rodu Lipských
Umělecké působení rodu Lipských připomněla unikátní výstava, která byla zahájena slavnostní vernisáží dne 26. června 2014 v kostele sv. Víta. Rod Lipských zastupoval Dalibor Lipský, synovec Lubomíra Lipského, s chotí. Dalibor Lipský pracuje jako filmový střihač a podílel se na celé řadě známých filmů. Divadelní soubor Rieger předvedl v průběhu vernisáže několik pasáží z muzikálu Divotvorný hrnec. Mgr. Martin Ecler, ředitel Kulturního zařízení města Pelhřimova, připomněl, že umělecký rod Lipských vzešel právě z tohoto divadelního spolku. Několik desítek originálů ocenění, které za svoji kariéru posbírali herec Lubomír a režisér Oldřich Lipských, zaplnily hlavní loď kostela. Hned u vchodu byly umístěny dvě Thálie Lubomíra Lipského, dále pak pamětní medaile Senátu a medaile od prezidenta republiky za zásluhy a další. Velice vzácnou návštěvu přivítali organizátoři výstavy dne 4. července, kdy výstavu si osobně přijel prohlédnout sám legendární herec Lubomír Lipský s dalšími rodinnými příslušníky a přáteli. Slavný rodák měl pro organizátory výstavy velká slova uznání.

Herní koutek na náměstí
Během prázdninových dní byl na Masarykově náměstí umístěn nový herní koutek s figurami ježka a šneka. Pořízení této atrakce projednalo zastupitelstvo města. O umístění herního koutku na náměstí byly hned od počátku vedeny diskuze, zda právě toto místo je vhodné. S místem na náměstí byli spokojeni hlavně rodiče s dětmi.

Odhalení nové pamětní desky
Pamětní deska slavnému pelhřimovskému rodákovi Emanuelu Kodetovi, sochaři, malíři a grafikovi, byla slavnostně odhalena dne 22. září 2014 na domě čp. 20. Zde se narodil 23. března 1880 jako syn krejčího. Sám v tomto řemesle nepokračoval, jeho cesta vedla nejprve do Bechyně na odbornou školu keramickou, poté na UMPRUM a dále na akademii do Říma. Nejznámějším dílem Emanuela Kodeta je monumentální pomník Jana Žižky u Sudoměře, pomník padlých v Jiřicích, Husův pomník v Sušici a další vzpomínková díla. Velmi oceňované byly také jeho keramické skulptury ve stylu art deco. Pamětní desku vytvořil vnuk Emanuela Kodeta Kristián Kodet, akademický malíř a pokračovatel rodinné tradice. Sám se osobně slavnostního odhalení pamětní desky zúčastnil.

Ota Fried padl před sedmdesáti lety
Ota Fried je pravděpodobně jediný Pelhřimák, který padl ve druhé světové válce při bojích, které následovaly po vylodění spojenců v Normandii. Narodil se v roce 1908 v domě čp. 169 na Karlově náměstí. Po velmi složité cestě se v roce 1943 dostal do Čs. samostatné obrněné brigády. Počátkem října 1944se jednotka přesunula k přístavu Dunkerque ve Francii, kde měla obléhat obklíčenou německou posádku. První ofenziva v den státního svátku ČSR 28. října měla velký úspěch. Další bojová akce se uskutečnila 5. listopadu. Tanky uvízly v minových polích a pěchota bez jejich podpory nemohla úkol splnit. V boji padlo 26 mužů a mezi nimi právě i Ota Fried. Je pohřben na britském vojenském hřbitově v belgické městečku Adinkerke. Zbyněk Malát a Jiří Pešl, kteří se letos v květnu vydali po jeho stopách, mu na hrob položili kamínek z pelhřimovského náměstí, jako pozdrav z rodného města a zapálili svíčku.

Sloučení škol
1. července 2014 došlo ke sloučení Gymnázia a Obchodní akademie, dvou dříve samostatných pelhřimovských středních škol. Obě školy patřily neodmyslitelně k duchovnímu klimatu města a regionu. Novodobá historie gymnázia trvala s protektorátní přestávkou téměř 145 let, obchodní akademie patřila k nejstarším odborným středním školám v našem regionu.

O sloučení obou institucí se začalo uvažovat po roce 2001, kdy obě školy přešly pod nového zřizovatele, Kraj Vysočina. Ten musel reagovat na snižující se počty studentů středních škol. Sloučením obou subjektů měly být ušetřené finanční prostředky, neboť obchodní akademie začala pociťovat vážný nedostatek studentů. V roce 2011 radní pro školství Mgr. Marie Kružíková předložila k diskuzi materiál Opatření k řešení dopadů demografického vývoje do středních škol zřizovaných krajem. Tento materiál již zmiňoval sloučení gymnázia a obchodní akademie. Jednání se vedla na několika úrovních. Stanovisko veřejnosti, představitelů města a zástupců obou škol bylo po zkušenostech se sloučením SOU a průmyslové školy rozhodně zamítavé. Po volbách v roce 2012 se novou radní pro školství stala Ing. J. Fialová a otázka řešení volných míst na středních školách se ještě z intenzivněla . Byla předložena nová verze materiálu a zde bylo konstatováno:  „Základním výsledkem diskuze v roce 2011 byl zájem měst na svém území zachovat oborovou nabídku středních škol a neochota místních gymnázií přispět k jejímu udržení.“  V dokumentu se opět mluvilo o sloučení obou škol, hlavním důvodem byl nedostatek peněz pro samostatný provoz obchodní akademie. Proti sloučení mluvilo několik skutečností. Školy se po sloučení nevejdou do jedné budovy/ hlavní možnost, kde ušetřit/, obě školy mají rozdílné zaměření, učební náplň a profil absolventů. Nakonec byla naplněna vůle zřizovatele, Zastupitelstvo Kraje Vysočina dne 25. června 2013 rozhodlo o sloučení. Ze škol vznikla jedna nástupnická organizace Gymnázium a obchodní akademie Pelhřimov. Novým ředitelem se stal Mgr. Aleš Petrák, dosavadní ředitel gymnázia.

Zemřel dlouholetý ředitel ZUŠ a sbormistr Václav Nouza
Ve věku 93 let zemřel dne 26.11 2014 Václav Nouza, pelhřimovský skladatel, pedagog, sbormistr a dirigent. Byl autorem myšlenky, aby se výuka hudby soustředila v jedné budově a nebyla roztříštěna v různých částech města. Václav Nouza se narodil 6. srpna 1921 ve Staré Boleslavi. Po absolvování pražské konzervatoře se v roce 1941 přihlásil do konkurzu na obsazení místa učitele klavíru a přiřazených předmětů na Městské hudební škole v Pelhřimově a také jako regenschori. Dokumentace zaznamenává 21 podaných žádostí na toto místo. Komise vybrala Václava Nouzu a ten se od 1. září 1941 stává ředitelem chrámové hudby a učitelem Městské hudební školy. S malými přestávkami zde setrval až do roku 1984, kdy odchází do důchodu. S osobností pana Václava Nouzy je neodmyslitelně spjat pelhřimovský pěvecký sbor Záboj. Jeho jméno je spojeno nejen se smíšeným sborem, ale především s mužským sborem. Napsal pro něj řadu skladeb a upravil mnoho písní. Václav Nouza se z řadového učitele dostal na místo pátého ředitele, jmenován byl v roce 1958 a v této funkci setrval až do roku 1984. V roce, kdy se ujal vedoucí pozice, zavedl souborovou výuku, založil a řídil tři žákovské soubory- pěvecký, dechový a smíšený instrumentální. Pěvecký dětský sbor, který Václav Nouza vedl až do roku 1984, dosahoval výborných výsledků v krajských a celostátních soutěžích LŠU. Sbor byl veden za klavírní spolupráce manželky Bohuslavy Nouzové. V repertoáru nechyběly vlastní umělé písně nebo úpravy lidových písní s názvem Z Pelhřimovska a Písně z Pelhřimovska. Svou pedagogickou činnost ukončuje v roce 1993.

Nová ulice ponese jméno po zakladateli pletárny
Během roku 2014 vznikla nová ulice v průmyslové lokalitě Skrýšovská /nad ICOMEM/. Ponese název Kouřimského podle významného pelhřimovského továrníka a zakladatele pletařského průmyslu ve městě Josefa F. Kouřimského (1867- 1931). Návrh předložil na 19. řádném zasedání městského zastupitelstva JUDr. Josef Doubek, předseda Letopisecké komise. Zdůvodnil, že tímto názvem bude pokračovat tradice v pojmenovávání ulic v průmyslových zónách ve městě po významných průmyslnících. V průmyslové zóně Lhotka je již ulice Matějkova (Jan Matějka založil výrobu zemědělských strojů) a ulice Hrdinova (Josef Hrdina stál u počátků kartáčnické výroby).

 Za Letopiseckou komisi: JUDr. Josef Doubek, Mgr. Rostislav Čech